| Kdo je Online |
 Hosté Online: 2
Žádný člen není online
Registrovaní členové: 134
Neaktivovaní členové: 0
Nejnovější člen: Hvar
|
|
|
| Článek o Uďově renovaci Maneta |
Možná to byla náhoda, ale o dvacet let později, na jaře, v roce 2001 jsem v profitu (inzertní časopis severní Moravy) našel inzerát, který mne zaujal. Inzerent v něm psal, že prodá motocykl "Skůtr Čezeta 125". Bylo mi jasné, že je to nesmysl, ale byl jsem zvědavý ,co to bude za stroj a hlavně se mi líbila cena 1500,- Kč. Proto jsem se vydal do Velké Bystřice, kde jsem "HO" , v garáži rodinného domku, uviděl. Stál tam v rohu, natřený štětkou červeno-černou barvou, na vypuštěných kolech, ale byl to on! Skůtr z mého dětství Manet S125.
Motorka nebyla celkově ve špatném stavu. Chyběly na ní pouze kryty blinkrů, sedlo potřebovalo přečalounit a neměla baterku, ale jinak byla kompletní. Při bližším zkoumání jsem zjistil, že motor i přes zařazenou rychlost neklade žádný odpor, proto jsem se majitele zeptal, jestli motorka před odstavením jezdila. Ujistil mně, že ano, a když viděl můj nedůvěřivý pohled, dal mi k motorce ještě dřevěnou bedýnku s nějakými náhradními díly. Jelikož už jsem před tímto nějaké ty stroje kupoval, tak jsem věděl, že nemám hned skočit po první nabídce (nedělá to dobré obchody) a proto jsme chvíli smlouvali. Díky tomu jsem z něho ještě dostal dvě náhradní kola a nějaké pneumatiky. Na to už jsem přistoupil, a proto za dva dny už byl Manet u mě ve sklepě a čekal, až se do něj pustím.
Začal jsem tedy odstrojovat plechy, abych zjistil, co je pod nimi. Nebyla to žádná sláva, ale co by jste chtěli za 1500,- Kč. Elektrika byla vytrhaná, dráty dolámané, ale vše co by tam mělo být, tam bylo.  Po odstrojení jsem vytáhl motor z kostry a začal jsem ho rozebírat. Po demontáži víka spojky jsem zjistil, proč motor nekladl žádný odpor. Někdo přede mnou se asi pokoušel opravit spojku, ale dělal to podle manuálu na M 100 (ten jsem dostal s náhradními díly), který je v konstrukci motoru (zejména spojky) odlišný. U M100 jsou ve spojce pouze tři hnané lamely, na rozdíl od M125, kde jsou čtyři hnané lamely. Takže ve výsledku jsem zjistil, že budu potřebovat jednu novou hnanou (plechovou) lamelu a korkové lamely ty volaly po renovaci všechny. Proto jsem si koupil korek a začal.
Musel jsem nejprve raznicí vyrazit potřebný počet korků a potom je na asi půl hodiny dát do vroucí vody, aby změkly. Pak už je jen stačilo natlačit do lamel.Všechny lamely jsem pořádně zatížil a nechal uschnout. Po uschnutí bylo potřeba korky srovnat na požadovanou tloušťku (cca 3mm) a bylo hotovo.
Hnací lamely spojky byly hotové, ale pořád mi chyběla jedna lamela hnaná (kovová). Pokoušel jsem se ji sehnat po celém okolí Olomouce, ale vůbec se mi nedařilo. Ve specializovaných obchodech nikdo nic takového neměl, protože se údajně jedná o motorku, které se každý rád zbavoval (mě ovšem strejda tvrdil, že byl s motorkou spokojený). Pan Špička z Mohelnice mi dokonce řekl, že jsem blázen, když chci renovovat motorku, která nemá žádnou hodnotu jako veterán. Proto jsem rozhodil sítě po internetu a mezi známé, ale bohužel také nic. Tak jsem si alespoň koupil nová ložiska do motoru, na kola a rozetu. Věděl jsem, že motor na Maneta má slabé místo v ložiscích na klice, proto jsem koupil dražší ložiska SKF.
Potom jsem se začal soustředit na kastli, kostru a na díly, které bylo zapotřebí nachromovat a leštit.
Vystříhal jsem špice z kol, vyčistil náboje a spolu s kostrou jsem nechal všechno opískovat. Dále jsem poslal do galvanovny řadicí a brzdovou páku, rámeček světla a zadní pružiny. To bylo ovšem všechno,co jsem v roce 2001 stihnul.
Na začátku roku 2002 jsem si přivezl nachromované věci a podařilo se mi zrenovovat oba kapalinové tlumiče.
Zadní tlumič je shodný s tlumičem z Jawy 250 a ten jsem měl doma náhradní, ale přední byl složitější. U toho jsem si musel některé "Ó" kroužky vyrobit. Povedlo se to a já jsem mohl nalakovat kostru a složit ji dohromady. Dále se mi v tomto roce podařilo najít na internetu výrobce ráfků pana Kloudu. U něj jsem si objednal dva nové ráfky. To byla ovšem chyba, protože na tyto ráfky čekám do dneška. Takže jsem musel znovu do galvanovny a nechal jsem nachromovat svoje staré ráfky. Naštěstí to šlo docela dobře, i když výsledek není zrovna 100%-ní. V roce 2002 se mi podařilo ještě sehnat nové špice. Ty měl (světe div se) pan Špička, který mě odrazoval od renovace. Pak jsem ještě vyleštil všechny věci z hliníku (kryt řetězu, ozdobná lišta, okraje nábojů kol) a nechal jsem přečalounit sedlo. Sedlem jsem završil práci v roce 2002.
Rok 2003 byl už od začátku pro mě velice úspěšný. V Lednu se mi podařilo sehnat kontakt na chlapíka, který měl doma díly na spojku (vlastně celou spojku bez spojkového koše), celé náhradní dynamo a nové brzdové obložení. To všechno pustil za 500,-Kč, takže za hubičku. Mohl jsem tedy pokračovat na motoru. Proto jsem si nechal udělat přes pana Špičku nový výbrus válce a repas klikového hřídele. V lednu jsem si také dovezl všechny nachromované věci, včetně ráfků. Špice už jsem měl, proto jsem se pustil do výpletu a na konci února jsem měl kostru na obutých nových kolech. Byl jsem rád, že mi to jde tak od ruky a proto jsem se vrhnul na motor. Zde jsem zase narazil na problém s pružinami spojky (moc dlouhé, asi také z tipu M 100). Motor musel zase počkat, ale to mi radost nezkazilo.Stejně jsem ještě neměl dodělaný výbrus a klikovku. Proto jsem pokračoval v renovaci plechů. Poslal jsem je na opískování a domluvil jsem si lakýrníka. Na internetu se mi podařilo najít stránky Aleše Kroupy http://home.tiscali.cz kde bylo vše, co jsem k dokončení renovace potřeboval (např. Schéma elektriky, nebo pomůcku k nastavení předstihu). Našel jsem tam také vzorník barev, podle kterého jsem si vybral barvu "modrá blankyt" v kombinaci s béžovou "slonová kost".
číslo odstín
C 2001 / 3010 modrofialový
C 2001 / PB 1 pastelově modrý
C 2001 / 4195 tyrkysově zelený
C 2001 / 8148 rumělka červená střední
C 2001 / 8850 červený višňový
C 2001 / 1006 šedý
C 2001 / 6134 béžový
Když se vrátily plechy z pískování, tak jsem zjistil, že nebyly zas tak dobře zachovalé, protože zadní plech byl úplně vyhnilý v místě, kde navazuje na tunel. Předtím to nebylo poznat, protože to držel pohromadě tmel a štětkový lak. Musel jsem tedy zadní plech vyvařit. Když to bylo hotové, poslal jsem plechy lakýrníkovi (p. Čestmír Jaroš z Droždína u Olomouce).
Na podzim jsem narazil na človíčka, který mi nabízel celý náhradní motor na "Tatrana". Chtěl za něj 500,- Kč. Jelikož je motor na M S125 a Tatrana stejný, vzal jsem ho a byl jsem rád, že je tak levný.
Na konci roku 2003 jsem tedy měl spoustu věcí hotových, ale začátek roku 2004 mi zkazil moji radost. Nastaly mi nečekané finanční potíže, takže jsem musel práce na téměř celý rok zastavit. Před koncem roku 2004 jsem už jen stihnul vyzvednou hotový výbrus (kompletní sadu s pístem,pístním čepem a pístními kroužky) a klikovku. Toto mi hodně narušilo rozpočet, proto jsem musel požádat mého lakýrníka, aby s prací chvíli počkal, protože mu nebudu moci zaplatit lak. Naštěstí je to také fanda do moto-veteránů a tak mi slíbil, že lak udělá a mohl jsem mu to zaplatit ve dvou splátkách. To už se dalo. Pomalu jsem tedy začal dávat dohromady motor. Kartry byly dobré, proto jsem do nich za tepla (nahříval jsem v elektrické troubě cca na 150 stupňů) vložil ložiska a zaklepnul jsem je. Potom jsem složil převodovku a vyzkoušel ve skříni, jestli nemají hřídele moc velkou vůli. Naštěstí to bylo v normě a nemusel jsem použít vymezovací podložky. Potom jsem nahřál levou polovinu kartru a vložil jsem do ní schlazenou klikovku. Zatím to šlo jako po másle. Nechal jsem všechno vychladnout a po vychladnutí jsem na polovinu kartru, kde jsem měl složenou převodovku (levá) nanesl silikonové těsnění. Druhou polovinu jsem opět nahřál a přiložil, ale ne úplně na pravou polovinu. Teď už stačilo jenom počkat, až to trochu vychladne a pořádně k sobě stáhnout šroubama. Hlavní práce s motorem byla hotová, teď už stačilo jen naklepnout gufera, nasadit řadící vydličku, poskládat spojku, nasadit primární řetěz s primárním kolečkem a zatěsnit víko spojky. Druhá strana motoru byla vcelku brnkačka. Teď mě čekala ještě jedna složitější prácička! Vyúhlovat píst. Nasadit píst na ojnici není žádný problém. Stačí nahřát píst a trochu schladit pístní čep. Pak jde všechno lehce. Vyúhlování ale není žádná legrace! Postupoval jsem tak, že jsem nasadil válec na píst, ale bez pístních kroužků. Poté jsem posunul píst ve válci na horní úvrať. Tam musí píst jít posunout ke stěně válce a musí tam zůstat, nesmí se sám vrátit. Toto se opakuje uprostřed pracovního zdvihu pístu a v dolní úvrati pístu. Ve všech polohách to musí jít stejně. Pokud ne, tak je potřeba přihnout ojnici (vložením vhodné tyčky do pístního čepu) na opačnou stranu než kam se píst vrací. Je to zdlouhavá a piplavá práce a musí se to dělat opatrně, aby se nepoškodilo ložisko ojnice. Pokud se toto neprovede, může dojít k prasknutí ojnice, nebo zadření motoru! V každém případě dojde k poškození výbrusu.
Motor byl pohromadě, po generální opravě a vypadal skvěle!
Takže na začátku roku 2005 jsem měl hotový motor, kostru, kola a chyběl mi jen nový výfuk (starý byl deformovaný a prorezlý) a sehnat plexištít, který jsem s motorkou vůbec nekoupil. Začal jsem tedy konečně shánět tyto věci, protože mi lakýrník hlásil, že má všechny plechy už nachystané na finální nástřik vrchního laku. Opět jsem hledal na internetu a našel jsem stránky Aleše Matějky www.montyjawa.cz, kde byla nabízena replika plexi štítu. Objednal jsem si ji a za dva týdny jsem ji měl doma. S výfukem byl větší problém. Na internetu jsem nenašel žádnou firmu, která by vyráběla repliky. Podařilo se mi ho sehnat až na veterán-burze v Mohelnici, která se koná vždy na jaře.
Všechno jsem měl už pohromadě. Teď zbývalo jediné. Vyzvednout si plechy od lakýrníka (mimochodem odvedl opravdu skvělou práci) a začít skládat. Chtěl jsem ještě v tomto roce něco najezdit. Jak se ale říká nic se nedá uspěchat a při renovaci motorky to platí dvojnásob. Zadrhnul jsem se na elektroinstalaci. Jak už jsem zde napsal, tak původní elektrika byla v hrozném stavu, takže jsem ji musel celou dělat znova. Asi všichni víte, co to znamená! Nakoupit nové dráty čtyř barev, koncovky, smršťovací bužírku a další drobnosti.
Možná, že si někdo z vás řekne, že je to brnkačka, ale já jsem takhle složitou elektriku dělal poprvé. Trvalo mi to asi týden (vždy několik hodin denně po práci). Výsledkem však je bezporuchové fungování celého stroje. Pokud někdo z vás bude dělat renovaci, doporučuji elektriku udělat v novotě. Je to lepší, než potom neustále hledat nějaké chyby.
Ani jsem si nestačil zajezdit a byl konec léta 2005. Elektrika byla hotová a já jsem mohl dál pokračovat v sestavování. Motor šel do kostry lehce, ale některé plechy mi daly trochu zabrat, např. přední štít šel špatně nasadit a já jsem ho musel trochu ohýbat a na přístrojový štít jsem neměl silonový kužel (asi jsem ho během renovace někde ztratil), na kterém celý štít drží. Trvalo mi asi měsíc, než se mi podařilo sehnat nákres a kužel jsem si musel nechat vyrobit. Zde mi opět pomohl Aleš Kroupa, který mi poslal nákres mailem. Když to všechno sečtu, tak byl podzim roku 2005 a já jsem měl sestavenou motorku, ale stále jsem neměl namontovaný plexištít. Se štítem byl totiž také problém. Replika byla bez připravených děr na šrouby, bez průchodek a celkově mi celý štít neseděl. Musel jsem ho trochu zbrousit, aby mi seděl na přístrojovém štítu, dále jsem musel vyměřit a vyvrtat díry. Průchodky se mi nepodařilo sehnat, a proto jsem se je pokusil vyrobit . To se mi moc nepodařilo, protože mám celý štít v dnešní době popraskaný od vibrací.
Sice byl už podzim, ale to mě neodradilo, abych alespoň nezkusil, jestli motor pracuje. Už před tím jsem si nastavil předstih a podle jedné vychytávky jsem si naznačil nastavení na kartr. Sundal jsem zadní plech, abych měl lepší přístup k motoru. Zapojil jsem baterky, do náhradní nádržky jsem si nalil asi litr benzínu a zkusil jsem motor natočit. Motor chytil na druhý pokus a běžel vcelku dobře! Nechal jsem ho zahřát a pak jsem nastavil karburátor na záběh. Tento úspěch mě tak nabudil, že jsem rychle nasadil zadní plech a ještě večer jsem se zkusil projet. Bylo to super!! To mě nakoplo, abych si s dokončením pohnul a měl skútra hotového na jaře roku 2006.
To se nakonec podařilo a já jsem v celé sezóně 2006 najezdil několik set kilometrů. Když jsem jednou vytahoval skůtra z garáže, soused mi řekl,jestli nechci něco na skůtra! Byl bych blázen, kdybych to odmítl a tak se podařilo získat zajímavou raritu! Originální sluneční štítek na plexisklo.
Další úlovek se mi podařil v roce 2007 na motosrazu v Unčovicích, kde mi jeden človíček řekl, že má doma originál krytku svíčky, a tak už je na skútříku namontovaná.
Tak to je asi tak všechno. Výsledek renovace jste už asi všichni viděli, takže si můžete udělat obrázek sami. Doufám, že tímto článkem inspiruji další lidi k renovacím těchto motocyklů, protože to stojí opravdu za to.
|
|
| Komentáře |
, 24.12.2007 09:29
Ahoj udo momentalně dělam renovaci jako jsi dělal ty ale takhle dokonale to myt asi nebudu ale jinak maš manetíka moc moc pěknyho zatím zdarec  |
, 27.12.2007 21:39
mužu kontakt na lakýrníka a info o cene |
, 29.12.2007 20:11
Jméno lakýrníka je napsané v článku, ale budu tě muset asi zklamat, je z Olomouce a to je od prahy docela daleko! Pokud na tom ale trváš, tak mi napiš maila na L.Opletal@seznam.cz |
, 28.01.2008 22:28
Nazdar Udo. Ja som kúpil Tatrana v roku 2006 . Bol v hroznom stave a tak som sa ho pokúsil oživiť a kedže sa mi to celkom dobre podarilo tak som okamžite začal s demontážou. Teraz je to už "brnkačka" . už len dávam dohromady všetky nalakované a pochromované diely, ale to čistenie boly muky. Stroja máš perfektne zrenovovaného, presne tak ako si to predstavujem ja "do detailu". Tento rok na jar chcem ísť na veteránsku STK, pretože papiere nemám a chcem jazdiť aspom po veteránskych akciách. |
|
|
| Přidat komentář |
|
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
|
|
|
| Shoutbox |
Musíte být přihlášen/a, aby jste mohl/a přidat zprávu.
Archív shoutboxu
|
|
|
